Zahájení edukativních programů

Ve spolupráci s Mezinárodním křesťanským velvyslanectvím v Jeruzalémě, pobočkou v České republice, zahajujeme v říjnu edukativní programy pro školy. Tyto přednášky se tematicky pojí s novou inscenací činohry Archa naděje. Cílem je studentům na příkladu konkrétní události - potopení lodi Patria - přiblížit historii 2. světové války a téma holocaustu. Mimo jiné upozorňuje také na problematiku rasových předsudků a extremismu. Průvodního slova se ujme Alice Michalcová, certifikovaná lektorka přednášek o antisemitismu a holokaustu. Přednášky jsou určeny pro žáky 8. - 9. tříd ZŠ a pro SŠ.

V případě zájmu o tyto přednášky nám napište na emailovou adresu: marketa.sulistova@jihoceskedivadlo.cz. 

Zde si můžete přečíst ohlas paní učitelky Dany Boudové, která se studenty absolvovala přednášku na Základní škole Oskara Nedbala v Českých Budějovicích. Přednášky se zúčastnilo 94 žáků devátých tříd.

Mysleli jsme si, že to bylo hrozné, ale netušili jsme, že to bylo tak hrozné.

Tak by se daly shrnout pocity deváťáků, kteří se 15. 10. 2015 zúčastnili besedy o holocaustu s Hanou Tvrskou, poslední přeživší z transportu židů z Českých Budějovic. Usměvavá a čiperná dáma si i ve svém věku udělala čas, aby žákům zodpověděla dotazy, které se týkaly holocaustu, ghetta Terezín, Osvětimi, Bergen – Belsenu…. Paní Tvrskou doprovázela paní Alice Michalcová, která udělala žákům krátký exkurz do dějin židovského národa a hlavně je seznámila s dějinami židovské komunity v Českých Budějovicích. Je škoda, že dvě hodiny, vyhrazené besedě, utekly jako voda.  V následující hodině dějepisu zkusili žáci 9.C a 9.A odpovědět v anonymním testu na čtyři otázky. Jejich odpovědi dokazovaly, že čas strávený s Hanou Tvrskou a Alicí Michalcovou rozhodně nebyl ztracený.

Mgr. Dana Boudová, učitelka

OHLASY DEVÁŤÁKŮ NA BESEDU O HOLOCAUSTU

V další hodině dějepisu, která následovala po besedě o holocaustu, zkusili žáci 9.C a 9. A v anonymním testu odpovědět na čtyři otázky. Jejich odpovědi, které zde uvádíme, dokazují, že čas strávený s paní Tvrskou a Michalcovou rozhodně nebyl ztracený.

1. Co se mi vybaví při vzpomínce na besedu o holocaustu?

• jak se někdo dokázal zachovat lidsky v hrozné době (příhoda, kdy neznámá paní dala paní Tvrské oběd)
• přeživší z koncentračních táborů, Terezín, holocaust, dějiny Židů
• nejvíce na mě zapůsobilo, že chlapec, kterého znám od jeho 1 roku, tu nemusel být a že to mohlo potkat kohokoliv z nás
• Dr. Mengele, nejistota, jestli vůbec přežije
• odjezd paní Tvrské z Osvětimi – jeden ze šťastnějších momentů
• paní Tvrská vypadala mladě, sympaticky a celou tu hrůzu přežila
• obdivovala jsem paní Tvrskou, že je jí přes 80 a pořád vypadá skvěle a že je silná a dokáže se vrátit k hrozným vzpomínkám
• po vyprávění paní Tvrské na mě dopadla tíživá atmosféra té doby
• když paní Tvrská četla svůj příběh, zapůsobil na mě smutně, dojalo mě to
• že je neuvěřitelné, že taková paní sedí opravdu přede mnou
• co je Archa naděje a kdo jsou Židé
• ztráta rodiny a přežití s maminkou
• bezmoc, beznaděj, nespravedlnost vůči Židům, hlad, těžká práce, strach
• jsem ráda, že jsem se s paní Tvrskou mohla setkat 

 

2. Co by bylo pro mne nejhorší, kdyby to byl můj životní příběh?

• přijít o rodinu, strach, jestli přežiju, bezmoc, být bez rodičů
• životní podmínky a že bych nevěděl, co bude
• ztráta osobní svobody, rodiny a přátel, všech dosavadních jistot
• hlad a nejistota, zima, odloučení od všech svých blízkých lidí
• nemít své věci, žít v hrozných, nelidských podmínkách
• vidět trpět rodinu, vidět umírat své drahé
• hrůzy v koncentračním táboře, vidět umírat lidi zbytečně
• být otrokem bez práv, psychický nátlak, úplně všechno
• nevidět jistotu a nevědět, co bude zítra, a vidět ty lidi kolem sebe a dozorce, kteří byli tak bezcitní a dělali to, co dělali
• opuštění domova, strach, jestli se něco nestalo s příbuznými
• že bych neměl svobodu
• jak se s maminkou modlily, aby byly obě vybrány na práci

3. Změnila beseda nějak můj pohled na určité události nebo chování?

• rozhodně ano, říkám si, že bych měl být rád za to, co mám
• nevěděla jsem, že to bylo tak drastické
• budu víc blízká své rodině a svým přátelům, teď vím, že koncentráky byly horší, než jsem si představovala
• budu více důvěřovat lidem, co mě mají rádi
• ne
• prohloubilo to můj názor na uprchlíky
• z této přednášky jsem si vzala hodně, budu ráda za jídlo, co mám
• každý den bych chtěl plně využít, jako by byl poslední
• asi to, že Židé jsou úplně normální lidé jako my
• doplnilo mi to mé znalosti
• nebudeme rasisti a nebudeme tak rozmazlení
• nikdy by se všichni neměli házet do jednoho pytle
• nenávidím všechny blázny, co zabíjejí lidi jen kvůli tomu, že mají jinou víru
• víc si vážit rodiny a toho, co máme
• měla jsem určitou představu o koncentračních táborech, ale tohle bylo 1000 krát horší
• určitě mám po besedě větší rozhled o některých věcech
• že žijeme v téhle dobré době
• moje problémy jsou malé v porovnání s příběhem paní Tvrské
• víc si všeho vážím, chtěla bych víc pomáhat lidem

 

 4. Je nutné si připomínat holocaust a události s tím spojené?

• ano, aby nikdo nezapomněl
• určitě by lidé neměli zapomenout, co se dělo za hrůzy
• určitě ano, lidé by si měli připomínat, co se stalo
• ano, myslím, že aspoň část posluchačů si to vezme k srdci, a bude chtít, aby se to už nikdy neopakovalo
• ano, abychom věděli, čeho se vyvarovat
• ano a hodně, aby se to nikdy neopakovalo
• určitě je dobrý si to občas připomenout, mluví se o tom strašně málo
• určitě ano, každý národ by měl znát své dějiny
• ano, aby se tomu v budoucnu zabránilo
• ano, každý potřebuje vědět, co bylo, zvlášť dnešní mládež, pro kterou je největší problém ten, že nemá nejnovější mobil, což určitě problém není
• podle mě ano, protože dnešní doba je zlá a krutá a může to být pro nás varování, jak říkala paní Tvrská, nemáme dopustit, aby se to opakovalo
• ano, abychom si vážili toho, co máme, abychom byli rádi, jak dnes žijeme a že jsme to nezažili
• určitě, protože bychom se měli poučit z chyb, ale i když máme tyto informace, tak se spousta lidí nepoučila
• čím horší to je, tím víc lidé chtějí, aby se to neopakovalo
• myslím, že ano, protože jsme se dozvěděli, co se tam dělo, bylo super, že jsme měli možnost setkat se s pamětnicí, ty dvě hodiny byly velmi zajímavé
• bylo hrozné, že zemřelo tolik lidí kvůli nějakým rasovým zákonům, přitom byli slušní a normální jako ostatní
• co bylo, bylo, není to nutné